Červotoč

Lutka Petr

1:V dD#ědečkově židli červotoč bydlí,
dG#ěda vo tom neví, D#ó, kdo mu to poví,
Baž si jednou děda sedne, žD#idle se pod ním prolomí,
jBako křída v tváři zbledne D#a rukama zalomí,
řG#ekne tiše:"Je to rána, bD#yla to židle památná,
rFukodělně udělána Ba tím skoro posvátná."
R:ČG#ervotoč, ač nemá zuby jD#ako krokodýl,
prG#ohryže se každým dřevem nBapříč, napodD#ýl.
*:PBomalounku dřevo žmoulá D#a vůbec mu nevadí,
žFe naň lidé nadávají, žBe ho mají neradi.
2:Náš děda se bojí vo svý zdraví tuze,
obává se virů, sádry, rychlý chůze,
a přitom ho nenapadne, že nepřítel mrňavý
kuje zatím pikle zrádné jemu přímo u hlavy,
jenom židle, ta to tuší, že je vnitřně hlodána,
nikdy to však neprozradí, nebyla-li tázána.
R:+ prG#ohryže se nBapříč, napodD#ýl ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:20:19.552+00:00
Výsledky hledání: